Otázky VMP: Meteorologie kategorie C

52 otázek z oblasti Meteorologie. V ostrém testu kategorie C dostaneš 7 otázek z této oblasti.

Zdroj otázek a správných odpovědí: Státní plavební správa, soubor otázek kategorie C na webu SPS (verze C-2015, stav k 15. 6. 2026).

1. č. 150Obecně platí, že s přibývající nadmořskou výškou tlak vzduchu:
   • ·zůstává stejný.
   • ·stoupá.
   • ✓klesá.správně

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 150

2. č. 151Normální atmosférický tlak přepočtený na hladinu moře je:
   • ·1023 hPa.
   • ✓1013 hPa.správně
   • ·993 hPa.

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 151

3. č. 152Při stavu aneroidu 990 hPa je tlak vzduchu:
   • ✓nízký.správně
   • ·vysoký.
   • ·normální.

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 152

4. č. 153Čára spojující místa se stejnou hodnotou tlaku vzduchu přepočítaného na hladinu moře se nazývá:
   • ·izobata.
   • ✓izobara.správně
   • ·izohypsa.

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 153

5. č. 154Na synoptické mapě je rozložení tlaku vzduchu znázorněno pomocí:
   • ·izobat.
   • ·izohyps.
   • ✓izobar.správně

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 154

6. č. 155K měření tlaku vzduchu se na malých plavidlech nejčastěji používá:
   • ·rtuťový tlakoměr.
   • ✓aneroid.správně
   • ·anemometr.

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 155

7. č. 156Beaufortova stupnice se využívá pro odhad:
   • ·směru větru.
   • ·oblačnosti.
   • ✓síly větru.správně

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 156

8. č. 157Vítr je jihovýchodní. Znamená to, že vane:
   • ·ze severozápadu na jihovýchod.
   • ✓z jihovýchodu na severozápad.správně
   • ·z jihu na východ.

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 157

9. č. 158Vítr je severozápadní. Znamená to, že vane:
   • ·z jihovýchodu na severozápad.
   • ·ze severu na západ.
   • ✓ze severozápadu na jihovýchod.správně

   Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 158

10. č. 159Rychlost větru 4° Bft je asi:
    • ✓12 uzlů (6 m/s).správně
    • ·6 uzlů (3 m/s).
    • ·20 uzlů (10 m/s).

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 159

11. č. 160Rychlost větru 6°Bft je asi:
    • ·18 uzlů (9 m/s).
    • ·30 uzlů (15 m/s).
    • ✓24 uzle (12 m/s).správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 160

12. č. 161Oblaky vznikají:
    • ✓ochlazováním stoupající masy vzduchu.správně
    • ·oteplováním klesající masy vzduchu.
    • ·oteplováním stoupající masy vzduchu.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 161

13. č. 162Vysokými oblaky jsou:
    • ·stratus, stratocumulus.
    • ·altocumulus, altostratus, nimbostratus.
    • ✓cirrus, cirrocumulus, cirrostratus.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 162

14. č. 163Do středního patra oblaků patří:
    • ✓altocumulus, altostratus.správně
    • ·stratocumulus.
    • ·stratus.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 163

15. č. 164Mezi nízké oblaky patří:
    • ·cirrus, cirrostratus.
    • ✓stratocumulus, stratus.správně
    • ·altocumulus, altostratus.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 164

16. č. 165Cumulonimbus:
    • ·patří mezi střední oblaky.
    • ✓zasahuje výškově do všech pater.správně
    • ·patří mezi nízké oblaky.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 165

17. č. 166Cirrocumulus patří mezi:
    • ✓vysoké oblaky.správně
    • ·nízké oblaky.
    • ·střední oblaky.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 166

18. č. 167Všeobecný název pro jednotlivé vzájemně oddělené bílé obláčky vláknité struktury, často hedvábného lesku, bez vlastního stínu, které mají tvar vláken nebo jejich svazků, které nezeslabují světlo a jsou složeny z krystalků ledu je:
    
    • ✓cirrus.správně
    • ·stratus.
    • ·cumulus.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 167

19. č. 168Všeobecný název pro jednotlivé, obvykle zářivě bílé a husté mraky s ostře ohraničenými obrysy, které jsou buď ploché, nebo se vyvíjejí do výšky ve tvaru kup nebo věží, které mají téměř vodorovnou základnu poměrně tmavou a které jsou tvořeny z kapiček vody
    
    • ·nimbostratus.
    • ✓cumulus.správně
    • ·stratus.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 168

20. č. 169Všeobecný název pro souvislou jednotvárně šedou oblačnou vrstvu bez určitých obrysů, ze které může někdy mrholit, je:
    
    • ·cirrostratus.
    • ·altocumulus.
    • ✓stratus.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 169

21. č. 170Všeobecný název pro mohutný a hustý oblak nápadně vyvinutý do výšky, jehož horní část je zploštělá a rozšiřuje se do podoby vějíře nebo kovadliny, který přináší nárazovitý silný vítr a lijáky, je:
    
    • ·cumulus.
    • ·nimbostratus.
    • ✓cumulonimbus.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 170

22. č. 171V teplé vzduchové hmotě se vyskytují převážně oblaky typu:
    • ·cumulus, cumulonimbus.
    • ✓stratus, stratocumulus.správně
    • ·cirrostratus, altostratus.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 171

23. č. 172Ve studené vzduchové hmotě se vyskytují převážně oblaky typu:
    • ·cirrostratus, altostratus.
    • ✓cumulus, cumulonimbus.správně
    • ·stratus, stratocumulus.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 172

24. č. 173Jestliže vzduchová hmota proudí nad chladnější povrch, než byla oblast jejího vzniku, je tato vzduchová hmota:
    • ✓teplá.správně
    • ·studená.
    • ·místní.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 173

25. č. 174Jestliže vzduchová hmota proudí nad teplejší povrch, než byla oblast jejího vzniku, je tato vzduchová hmota:
    • ✓studená.správně
    • ·místní.
    • ·teplá.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 174

26. č. 175Útvar znázorněný na synoptické mapě zobrazuje:
    
    • ·hřeben vysokého tlaku.
    • ·tlakovou výši.
    • ✓tlakovou níži.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 175

27. č. 176Útvar znázorněný na synoptické mapě znázorňuje:
    
    • ✓tlakovou výši.správně
    • ·brázdu nízkého tlaku.
    • ·tlakovou níž.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 176

28. č. 177Synoptická mapa slouží:
    • ·k zápisu trasových bodů uskutečněné plavby.
    • ·k lepší navigační orientaci v dané oblasti.
    • ✓pro vyhodnocení povětrnostní situace.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 177

29. č. 178Výška vlny se měří:
    • ✓mezi prohlubní a hřbetem.správně
    • ·mezi pobřežní linií a hřbetem vlny.
    • ·mezi dnem a maximálním vzdutím.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 178

30. č. 179Tlak vzduchu zpravidla měříme aneroidem v:
    • ·procentech (%).
    • ·metrech za sekundu (m/s).
    • ✓hektopascalech (hPa).správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 179

31. č. 180Silný studený vítr ze severu nebo severozápadu se ve Středomoří označuje jako:
    • ✓Mistral.správně
    • ·Scirocco.
    • ·Föhn.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 180

32. č. 181Na synoptické mapě je takto znázorněna:
    
    • ·okluzní fronta.
    • ·studená fronta.
    • ✓teplá fronta.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 181

33. č. 182Na synoptické mapě je takto znázorněna:
    
    • ·teplá fronta.
    • ✓studená fronta.správně
    • ·okluzní fronta.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 182

34. č. 183Na synoptické mapě je okluzní fronta označena:
    • ·
    • ·
    • ✓správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 183

35. č. 184Rychlost větru měříme anemometrem v:
    • ·procentech (%).
    • ✓metrech za sekundu (m/s).správně
    • ·hektopascalech (hPa).

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 184

36. č. 185Na synoptické mapě je mrholení zobrazeno symbolem:
    • ·
    • ·
    • ✓správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 185

37. č. 186Uvedený symbol na synoptické mapě znamená:
    
    • ·mrznoucí déšť.
    • ✓sněžení.správně
    • ·jinovatka.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 186

38. č. 187Uvedený symbol na synoptické mapě znamená:
    
    • ✓déšť.správně
    • ·kroupy.
    • ·mrholení.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 187

39. č. 188V průběhu působení pevninské brízy vane vítr:
    • ✓večer a v noci z pevniny na moře.správně
    • ·ráno a dopoledne z moře na pevninu.
    • ·v noci a dopoledne z moře na pevninu.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 188

40. č. 189Studený a nárazovitý vítr přicházející od severovýchodu dosahující někdy až síly vichřice se na Jadranu nazývá:
    • ·gregale.
    • ✓bóra.správně
    • ·fén.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 189

41. č. 190Synoptická mapa znázorňuje:
    • ✓rozložení barických útvarů.správně
    • ·doporučené plavební trasy.
    • ·směry mořských proudů a větrů v jednotlivých ročních obdobích.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 190

42. č. 191Jestliže jsou na synoptické mapě izobary těsně vedle sebe, lze očekávat:
    • ✓silný vítr.správně
    • ·bezvětří.
    • ·slabý vítr.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 191

43. č. 192Jestliže jsou na synoptické mapě izobary od sebe značně vzdáleny, lze očekávat:
    • ✓slabý vítr.správně
    • ·silnou vichřici.
    • ·silný vítr.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 192

44. č. 193Jestliže se na horizontu objeví oblak cumulonimbus s vrcholkem připomínajícím kovadlinu, lze očekávat:
    • ·dosavadní ráz počasí se nezmění.
    • ✓bouřku, silný nárazový vítr.správně
    • ·převážně pěkné počasí.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 193

45. č. 194Červená obloha při východu slunce naznačuje:
    • ·převážně pěkné počasí.
    • ✓pravděpodobnost špatného počasí.správně
    • ·nemá žádný význam.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 194

46. č. 195Slunce zapadá za husté tmavé oblaky na horizontu. Oblaky mají červeně zbarvené okraje. Lze očekávat:
    • ✓pravděpodobnost, že se zhorší počasí.správně
    • ·nemá žádný význam na vývoj počasí.
    • ·převážně pěkné počasí.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 195

47. č. 196Část zemské atmosféry, ve které se odehrávají veškeré atmosférické děje se nazývá:
    • ·ionosféra.
    • ✓troposféra.správně
    • ·stratosféra.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 196

48. č. 197Na moři se tvoří hustší bílé čepice z přepadajících hřebenů. Podle Beaufortovy stupnice stavu moře se jedná o stupeň vlnění:
    • ✓4.správně
    • ·3.
    • ·2.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 197

49. č. 198Hraniční linie, tak zvaná fronta, se vytváří:
    • ·při putování různými oklikami ze západu na východ.
    • ·při úplném vytlačení studeného vzduchu.
    • ✓při styku studené a teplé vzduchové masy.správně

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 198

50. č. 199Nejnižší tlak se nalézá:
    • ✓ve středu cyklóny.správně
    • ·v horní části stacionární barické fronty.
    • ·na okraji rotující cyklóny.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 199

51. č. 200Jak se nazývá proces uzavírání teplého sektoru tlakové níže:
    • ·sekundární cyklóna.
    • ✓okluze.správně
    • ·anticyklóna.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 200

52. č. 201Ve středu anticyklóny je tlak:
    • ✓maximální.správně
    • ·bez tlaku.
    • ·minimální.

    Proč? Vysvětlení →Zdroj: SPS, otázka č. 201