Teplá vzduchová hmota
Jádro
Vzduchová hmota se nazývá teplá, jestliže proudí nad chladnější povrch, než byla oblast jejího vzniku. Klíčové je porovnání s podkladem: pokud je vzduch teplejší než povrch, nad nímž se pohybuje, jde o teplou vzduchovou hmotu. Správná odpověď je proto „teplá."
Pozadí
Meteorologie rozděluje vzduchové hmoty podle jejich termodynamických vlastností vůči podkladu:
- Teplá vzduchová hmota — vzduch je teplejší než podkladový povrch. Vzduch se při kontaktu s chladnějším povrchem ochladí zdola; vzniká teplotní inverze, atmosféra je stabilní. Typicky přináší mlhu, nízká stratus oblačnost, drobné mrholení. Na moři nebezpečí advekční mlhy.
- Studená vzduchová hmota — vzduch je chladnější než podkladový povrch. Ohřev zdola způsobuje konvekci, atmosféra je nestabilní; typické jsou přeháňky, cumulus a cumulonimbus.
- Místní (neutrální) vzduchová hmota — vzduch má přibližně stejnou teplotu jako podklad; výrazné termodynamické procesy neprobíhají.
Klasifikace vychází z původu vzduchové hmoty (arktická, polární, tropická, rovníková) a z podkladu (mořský — „m", pevninský — „c"). Terminologie je kodifikována v mezinárodní meteorologické praxi (WMO).
Vizualizace
Praktická aplikace
Pro námořníka v příbřežní plavbě je rozlišení teplé a studené vzduchové hmoty zásadní pro předpověď počasí:
- Advekční mlha — nejtypičtější nebezpečí teplé vzduchové hmoty na moři. Teplý vlhký vzduch (např. z tropických oblastí) přechází nad chladnějším mořem (studené mořské proudy), ochlazuje se zdola pod rosný bod a tvoří hustou mlhu. Příklad: Newfoundlandská banka, jihozápadní přístupy k Britským ostrovům.
- Nízká stropová oblačnost, drizzle — teplá mořská vzduchová hmota přináší „anglické" počasí: nízký stratus, špatná viditelnost, žádná bouřková aktivita.
- Navigační dopad — při vstupu teplé vzduchové hmoty přes chladný proud je třeba zapnout radar, snížit rychlost (COLREG pravidlo 6 a 19), vyhlásit mlhovou stráž a pravidelně vydávat mlhové zvukové signály (COLREG pravidlo 35).
- Synoptická identifikace — na povětrnostní mapě je teplá vzduchová hmota označena za teplou frontou nebo v teplém sektoru cyklóny. Na synoptické mapě se vyznačuje teplotou vyšší než okolní oblasti.
Zdroje
- WMO — Guide to Meteorological Instruments and Methods of Observation, WMO-No. 8; kapitola o vzduchových hmotách a frontách.
- Bowditch — American Practical Navigator, NIMA Pub. No. 9, kapitola 31 (Weather Elements) a 34 (Tropical Weather).
- COLREG 1972 (Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři) — Pravidlo 6 (bezpečná rychlost), Pravidlo 19 (chování za snížené viditelnosti), Pravidlo 35 (zvukové signály za snížené viditelnosti).
- Zákon č. 61/2000 Sb. o námořní plavbě — povinnosti velitele lodě při zhoršené viditelnosti.