Izobarové mapy a synoptická meteorologie
Jádro
Na synoptické mapě je rozložení tlaku vzduchu znázorněno pomocí izobar — čar spojujících místa se stejným atmosférickým tlakem (přepočítaným na hladinu moře). Izobarami se zobrazují tlakové útvary: níže (cyklony), výše (anticyklony), sedla a hřbety, které určují počasí v dané oblasti.
Pozadí
Synoptická mapa (povětrnostní mapa) je klíčovým nástrojem meteorologické navigace. Tlaková pole na ní jsou vyjádřena izobarami v hektopascalech (hPa), zpravidla po 4 nebo 5 hPa.
- Izobary — čáry stejného atmosférického tlaku; znázorňují tlakové pole a umožňují odvodit směr a přibližnou sílu větru (geostrofický vítr teče podél izobar, v severní polokouli s nízkým tlakem vlevo).
- Izobaty — čáry stejné hloubky vody; používají se na námořních mapách, nikoliv na synoptických mapách.
- Izohypsy — čáry stejné nadmořské výšky (vrstevnice) na topografických mapách; v meteorologii označují výšku izobarické plochy na výškových mapách (letecká meteorologie), nikoli přízemní tlak.
Vizualizace
Praktická aplikace
Námořník (i rekreační jachtař) čte synoptické mapy pro předpověď počasí na otevřeném moři. Z hustoty izobar odhaduje sílu větru — čím blíže k sobě jsou izobary, tím silnější vítr. Z orientace izobar a polohy níže/výše odvodí očekávaný směr větru na své trase. Správné čtení synoptické mapy je základní bezpečnostní dovedností při příbřežní plavbě i přeplavbách.
Zdroje
- WMO (Světová meteorologická organizace) — Příručka synoptické meteorologie, definice izobar jako čar stejného tlaku přepočteného na hladinu moře.
- Bowditch — American Practical Navigator, kapitola Meteorology (Weather Maps and Forecasts).
- Vyhláška č. 315/2000 Sb. o navigaci a bezpečnosti plavby — povinnost sledovat meteorologické informace při plavbě na moři.