Jádro
Při plavbě proti slabému přednímu větru je účinnost profilu plachty největší, když proudění kolem profilu je plynulé a bez víření (laminární). Plachta pak vytváří maximální tah (vztlak) při minimálním odporu. Úhel náběhu přes 20° ani "odraz větru od vodní hladiny" účinnost nezvyšují.
Pozadí
Plachta funguje jako svislé křídlo. Vzduch obtékající oba její boky vytváří na závětrné straně podtlak a na návětrné přetlak. Výsledná aerodynamická síla se rozkládá na vztlak (kolmo na proud) a odpor (po proudu). Nejlepší poměr vztlaku k odporu je tehdy, když proud přiléhá k celé ploše plachty.
- Laminární proudění - vzduch přiléhá k profilu, nevzniká turbulentní odtržení, odpor je nízký.
- Příliš velký úhel náběhu (zhruba nad 15-20°) - proud se na závětrné straně odtrhne, vzniknou víry, vztlak prudce klesne a odpor naroste (plachta je přetažená, "stall").
- Odraz větru od hladiny - plachta nepracuje na principu odrazu proudu, ale na principu obtékání profilu. Odraz tah neposkytuje.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při kurzu proti větru se plachta trimuje tak, aby se na jejím náběžném okraji nezačala třepotat a zároveň nebyla přetažená. Sledují se větrné nitky (tell-tales): obě nitky leží rovně a proudí plynule za sebou, což značí laminární obtékání. Nitka na závětrné straně, která se zvedá nebo víří, signalizuje odtržení proudu (přetažená plachta, je třeba povolit škot nebo odpadnout).
Zdroje
- Teorie plachtění - aerodynamika plachty (vztlak, odpor, úhel náběhu, laminární proudění)
- Jachtařská praxe - trimování plachet podle větrných nitek