Jádro
Správná je odpověď, že jednotlivé profily plachty jsou obtékány proudem vzduchu pod různým úhlem náběhu. Plachta je zkroucená (vlečná hrana nahoře ustupuje), a navíc se s výškou nad hladinou mění rychlost i směr zdánlivého větru, takže každá výška plachty "vidí" vítr trochu jinak.
Pozadí
Plachta při plavbě proti větru a při bočních větrech pracuje jako svislé křídlo. Podélný řez plachtou v dané výšce je aerodynamický profil a úhel mezi tětivou profilu a zdánlivým větrem je jeho úhel náběhu. Ten není po celé výšce stejný:
- Vrtání větru (twist větru) - u hladiny je vítr slabší a stočený jinak než ve výšce, zdánlivý vítr tedy mění směr i sílu s výškou.
- Zkroucení plachty - nastavením škotu, lajny a kicku se horní část plachty otevírá a profily nahoře mají jiné nastavení než dole.
- Tvar plachty - hloubka a poloha břicha se mění po výšce, takže se mění i místní tětiva.
Cílem trimu je, aby všechny profily měly přibližně optimální úhel náběhu. Tomu odpovídá i praxe: všechny proužky (okénka, telltales) mají obtékání laminární a stejně reagují.
Ostatní tvrzení z otázky nejsou obecná charakteristika pro tento režim: stáčení proudu šikmo dolů k hladině je vedlejší jev (indukovaný odpor, downwash), nikoli to, co plachtu při plavbě proti větru a bočním větrech určuje. Deformace plachty vzduchovými víry závislými na síle větru nepopisuje správně základní princip tvorby vztlaku. Vzduchové víry vznikají až při přetažení (odtržení proudění).
Vizualizace
Praktická aplikace
Při trimu plachty sledujete proužky na lufu i na vlečné hraně v několika výškách. Pokud horní proužky odtrhávají dřív než spodní, plachta je příliš zavřená nahoře a je třeba povolit lajnu nebo škot. Správným zkroucením udržíte u všech výšek příznivý úhel náběhu, a tím maximální tah a menší převrácení lodi v poryvech.
Zdroje
- Teorie plachtění - aerodynamika plachet, úhel náběhu a zkroucení plachty (učebnice pro VMP kategorie S)
- Jachtařská praxe - trim plachet a práce s proužky