Jádro
Při plavbě svírá podélná osa plachetnice menší úhel se zdánlivým větrem než se skutečným větrem. Zdánlivý vítr vzniká složením skutečného větru a větru z pohybu lodi, a proto se vždy stáčí směrem více od přídě.
Pozadí
- Skutečný vítr je vítr, který by pocítil stojící pozorovatel (nebo loď bez pohybu vůči vodě).
- Vítr z pohybu vzniká jízdou lodi. Je stejně velký jako rychlost lodi a míří proti směru jízdy, tedy od přídě.
- Zdánlivý vítr je vektorový součet obou. Pocítí ho posádka a ukazuje ho větrná korouhvička na stěžni.
- Čím rychleji loď jede, tím víc se zdánlivý vítr stáčí k přídi a tím je obvykle silnější. Proto je úhel k ose lodi menší než u skutečného větru.
- Výjimkou je jen plavba přesně po větru nebo proti němu, kde se směr nemění. Při plavbě s vlnou přímo v zádi se zdánlivý vítr jen zeslabuje.
Vizualizace
Schéma je orientační: zdánlivý vítr leží blíže k přídi než skutečný vítr.
Praktická aplikace
- Plachty se trimují podle zdánlivého větru, ne podle skutečného. Větrná korouhvička a woolly na plachtě ukazují právě zdánlivý vítr.
- Při bidevindu máte pocit silnějšího větru než při plavbě po větru. Po obrátce na kurz po větru vítr "zdánlivě" zeslábne.
- Rychlý člun (katamarán, skif) se zdánlivým větrem dostává tak blízko k přídi, že i při skutečném větru z boku plachtí s pevně přitaženými plachtami.
Zdroje
- Teorie plachtění: skutečný, zdánlivý vítr a vítr z pohybu (vektorový trojúhelník rychlostí)
- Jachtařská učebnice pro vůdce plachetnice, kapitola Vítr a plachty