Jádro
Při silném zadním větru je pro bezpečné vedení lodi vhodné převést loď na mírně zadoboční kurz. Plavba přímo po větru (vidrák) je nebezpečná kvůli riziku nechtěného přehození výložníku a plachta se nedá snadno zmírnit. Mírně zadoboční kurz tomu předchází.
Ostatní možnosti jsou špatně: povolit maximálně hlavní plachtu nezajistí stabilitu kurzu ani neodstraní riziko přehození, a zasednout loď víc vpředu zvedne záď a hrozí zaboření přídě a ztráta kontroly.
Pozadí
Při kurzu přímo po větru (vidrák) plachty nemají aerodynamický profil, ale fungují jako odpor. Vítr navíc může nečekaně zasáhnout plachtu ze závětrné strany a hlavní plachta se prudce přehodí (nechtěná halza). Výložník (bum) přitom přeletí přes kokpit a může zranit posádku nebo poškodit takeláž.
- Zadoboční kurz - vítr vane šikmo zezadu, plachta je trvale naplněná z jedné strany.
- Vidrák - vítr přesně zezadu, nejnestabilnější kurz, hrozí halza a vyjíždění do větru (broaching).
- Lodní váha posádky se při silném větru udržuje spíše vzadu, aby se příď nezabořila do vlny.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při silném větru po větru kormidelník odpadne o pár desítek stupňů od přímého kurzu po větru a drží zadoboční kurz. Plachty se tak plně neodlehčují, ale loď je stabilnější a nehrozí nečekaná halza. Případně se plachty zmenšují (zarefování) a posádka sedí vzadu a uprostřed, aby se příď nezabořila.
Zdroje
- Učebnice plachtění - plavba pod plachtami, kurzy vůči větru (zadoboční kurz, vidrák)
- Jachtařská praxe - bezpečnost při silném větru, nechtěná halza