Jádro
Při plavbě na zadní vítr se nesmí zatěžovat příď lodě. Zabořená příď se může ponořit do vody (na vlnách se loď může převrátit přes příď) a loď se tím stane nestabilní a špatně ovladatelná. Posádka se proto má držet spíše vzadu a uprostřed lodi.
Pozadí
Na zadní vítr (kurz po větru, vítr v zádech) je plachetnice poháněna hlavně tlakem větru do plachet a plachty jsou vyfouknuté téměř kolmo k ose lodi. Síla v plachtách tlačí loď dopředu a zároveň trochu tlačí příď dolů. Při větší rychlosti a ve vlnách se příď snadno zaboří do vlny před lodí.
- Zatížená příď - příď se hůř zvedá na vlně, zabořuje se, loď ztrácí vztlak vpředu a hrozí převrácení přes příď.
- Zatížená záď - příď se lehce zvedá, loď líp sedí na vlně a je stabilnější. Ve správné míře je to při plavbě po větru žádoucí.
- Kosatka (lanko, které drží kosatku na stěžni a vymezuje výšku a polohu otvoru plachty) - její napnutí není při plavbě po větru zakázané, u mnoha lodí se kosatka při plavbě po větru naopak povoluje.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při plavbě na zadní vítr se posádka přesune dozadu a ke středu lodi, těžká zavazadla a výstroj se ukládají nikoli na příď. Zejména ve vlnách pomáhá zvednutá příď tomu, aby loď po vlně klouzala a neporyla se. Při zhoršení počasí je vhodné včas zrefovat plachty a sledovat, aby se loď neubírala příliš rychle.
Zdroje
- Teorie plachtění: trim a rozložení váhy posádky na kurzech po větru (učebnice jachtingu pro kategorii S)
- Jachtařská praxe: plavba po větru a stabilita malé plachetnice