Jádro
Při křižování za silného větru a na vlnách se loď vede méně ostře proti větru, s povolenější plachtou, než na hladké vodě. Vlny loď brzdí a ostrý kurz by ji zastavil, proto je třeba si přidat rychlost a energii.
Pozadí
Na hladké vodě lze plout velmi ostře (blízko hranice, kdy plachty přestávají nést). Ve vlnách ale každá vlna čelně naráží do trupu a loď zpomaluje. Při příliš ostrém kurzu a utažených plachtách pak loď ztratí rychlost, přestane dobře kormidlovat a vlny ji snáší po větru. Ostrý kurz by navíc zvyšoval překlon a závětrnost.
- O něco odpadnout (plout méně ostře) - zvýší se rychlost a loď lépe překonává vlny.
- Povolit plachty (vypustit je, případně povolit škot, vang, uvolnit lanka) - sníží se překlon a síla větru, plachty jsou méně přetížené.
- Ploutev (kýl, příp. mečovitý) je naopak třeba mít vytaženou jen při plavbě po větru a na mělčině, ne při křižování, kde zajišťuje boční odpor.
- Naklánění lodi do návětří (kvůli stabilitě) je u plachetnic způsob vyvažování tělesnou váhou posádky, nikoli technika pro vlny.
Vizualizace
Praktická aplikace
Když se na vlnách loď začne zastavovat nebo "duní" do vln, je to znamení, že plujete příliš ostře. Odpadněte o pár stupňů, povolte škot a nechte loď nabrat rychlost. Dobrý kormidelník také mírně obchází největší vlny. Ploutev a kormidlo zůstávají plně ponořené, aby loď držela kurz a nesnášela se.
Zdroje
- Učební texty pro vůdce plachetnice (kategorie S) - plavba pod plachtami, křižování
- Jachtařská praxe - trim plachet a vedení lodi ve vlnách