Trenažér VMP

Kategorie M · Noční a denní signalizace · otázka č. 136

Stojící plavidla kotví nebo se vyvazují tak:

Zdroj otázky: Státní plavební správa, soubor otázek kategorie M (verze M-2015), otázka č. 136.

Vysvětlení

Jádro

Princip je čistě bezpečnostní a obecný: zakotvené nebo vyvázané plavidlo se nesmí samovolně pohnout — nesmí se utrhnout, otáčet kolem kotvy do plavební dráhy, narážet do sousedů ani překážet jiné plavbě. Způsob (kolik lan, jaký úhel, kolik kotev, odražeče) si vůdce plavidla volí podle podmínek — proudu, větru, vlnobití, hloubky, charakteru dna, blízkosti dalších plavidel.

Pozadí

Vyhláška č. 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu, §6.18 (Kotvení) stanovuje, že plavidlo musí být zakotveno tak, aby nemohlo měnit svou polohu způsobem ohrožujícím jiná plavidla nebo jim překážet — zejména s ohledem na proud, vítr, vlny a sání proplouvajících plavidel. Stejný princip platí pro vyvázání u břehu nebo na vyvazovacím zařízení (§6.19).

Klíčová slova: „nemohla změnit svoji polohu" + „ohrozit / překážet". To je celá podstata pravidla — řeší výsledek, ne techniku.

Vizualizace — správně vs. špatně

Vlevo plavidlo bezpečně vyvázané: kotva drží, lana zajišťují polohu, plavidlo nezasahuje do plavební dráhy. Vpravo nedostatečně zajištěné — proud / vítr ho stočí do dráhy nebo na sousedy.

SPRÁVNĚ — plavidlo nemůže změnit polohu proud břeh / molo vyvázáno přední lano záďové lano springy (proti pohybu vpřed/vzad) okraj plavební dráhy jiná plavba volně projede ŠPATNĚ — plavidlo se utrhne / stočí proud břeh / molo jen 1 lano → plavidlo „kýve" stáčí se do dráhy okraj plavební dráhy musí uhnout!

Proč jsou ostatní varianty nesprávné

„Postup vyznačený na plavebním znaku" — plavební znaky řeší kde / zda smíte kotvit (zákaz kotvení, povolená místa, stání plavidel), ale neříkají, jak fyzicky vyvazovat. Žádný znak nepředepisuje techniku uvázání — to je vždy věc vůdce plavidla a aktuálních podmínek.

„Příď proti proudu + přechodová lávka" — příď proti proudu je sice obvyklá praxe na tekoucí vodě (proud drží, kýl pracuje správně), ale není to univerzální pravidlo: na jezerech a v klidných přístavech nedává smysl. Přechodová lávka řeší výstup na břeh, ne fixaci plavidla. Tyhle dva požadavky jsou vyšperkovaný šum okolo skutečného principu.

Praktická aplikace

  • Tekoucí voda: lana na přídi proti proudu + záďové vyvázání + odražeče; pozor na sání proplouvajících velkých plavidel — to je hlavní důvod, proč musí být vyvázání pevné.
  • Kotviště: dostatečně dlouhý kotevní řetěz (poměr cca 5:1 vůči hloubce u většiny dn), kontrola, že kotva drží — plavidlo nesmí „švihat" do plavební dráhy.
  • Přístav / mola: příď + záď + springy (šikmá lana zabraňující pohybu vpřed/vzad), odražeče proti odření boku.
  • Kolísavá hladina (přehrady, slapy): dostatečně dlouhá lana, příp. plovoucí mola — plavidlo nesmí „viset" na laně při poklesu hladiny.

Zdroje

  • Vyhláška č. 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu, §6.18 (Kotvení) a §6.19 (Vyvazování)
  • Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě

Zdroje vysvětlení

Vysvětlení je připravené s pomocí AI (6. 5. 2026) a může obsahovat chybu. Rozhoduje znění předpisů.

Našel jsi chybu v otázce nebo vysvětlení? Nahlas ji na GitHubu.