Plavidla stojí tak blízko břehu, jak jim to dovoluje:

Stání plavidel u břehu — co rozhoduje o vzdálenosti

Pravidlo má dvě části, které platí současně:

1. Ponor a místní podmínky určují, jak blízko ke břehu se vůbec dá dostat. Ponor je hloubka, do které plavidlo sahá pod hladinu — u mělkého břehu plavidlo dosedne na dno dřív, než dojede až ke břehu. K tomu se přidávají místní podmínky: sklon dna, kameny, kolísání hladiny, podvodní překážky.
2. Nikdy nepřekážet proplouvání jiných plavidel. Tohle je tvrdý limit. I když by ponor dovolil stát dál od břehu, musíš se přitlačit blíž tak, aby zbyla volná plavební dráha pro ostatní.

Vizualizace — proč rozhoduje ponor, ne šířka

Pohled zboku (řez vodní cestou) — ponor je svislý rozměr plavidla pod hladinou. Když se přibližuješ ke břehu, dosedneš na dno dřív, než ke břehu, pokud má břeh mírný sklon.

Vizualizace — pohled shora: nesmíš blokovat plavební dráhu

I když by ponor dovolil stát dál od břehu, musíš se přimáčknout blíž tak, aby ostatním zbyla volná cesta.

Proč ne ostatní možnosti

• „Šířka plavidla… do 3 m bezpečnostní vzdálenosti": O vzdálenosti od břehu nerozhoduje šířka, ale ponor (svislý rozměr ve vodě). 3 m mezi 30 m širokou nákladní lodí a břehem je úplně něco jiného než u 5 m dlouhé motorové loďky — žádný pevný číselný limit v předpisech není.
• „Délka přechodové lávky": Lávka řeší nástup a výstup osob na plavidlo, je to nepříbuzná věc — nemá vliv na to, jak blízko břehu plavidlo stojí.

Praktický postup

1. Odhadni hloubku — máš pod kýlem dost vody (rezerva proti dosednutí)?
2. Zhodnoť místní podmínky — sklon dna, kameny, kolísání hladiny.
3. Zkontroluj plavební dráhu — zbývá ostatním dost místa? Pokud ne, najdi jiné místo.

Zdroje

• Vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu — ustanovení o stání plavidel.