Jádro
Schopnost plachetnice vzpřímit se z maximálního náklonu se nazývá stabilita konečná, tedy stabilita při velkých úhlech náklonu. Počáteční stabilita (metacentrická) popisuje naopak chování jachty jen při malých náklonech.
Pozadí
Stabilita plavidla je schopnost vrátit se po vychýlení zpět do původní polohy. Vzniká dvojicí sil: tíhová síla působí v těžišti (G) dolů, vztlaková síla působí v těžišti ponořené části trupu (B) nahoru. Při náklonu se bod B posune na nižší bok a vzniká vzpřimující moment.
- Počáteční stabilita - platí pro malé úhly náklonu (zhruba do 10 až 15 stupňů). Určuje ji výška metacentra nad těžištěm (GM), proto se jí říká i metacentrická stabilita.
- Konečná stabilita - chování při velkých náklonech, až po maximální náklon. Zahrnuje tvar křivky vzpřimujících ramen, úhel maxima a úhel zanikající stability, kde se jachta už sama nevzpřímí a může se převrátit.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při plavbě ve větru se jachta běžně pohybuje v oblasti počáteční stability. Konečná stabilita rozhoduje v extrémních situacích: při silném nárazu větru, vlně z boku nebo broachingu. Proto se u konstrukce jachet sleduje tvar celé křivky stability. Těžký kýl, nízko položené těžiště a uzavřené nepropustné paluby posouvají úhel zanikající stability k vyšším hodnotám. Praktickým pravidlem je včas zrefovat a nenechat plachetnici dostat do extrémních náklonů.
Zdroje
- Teorie plachtění: stabilita plavidla (počáteční a konečná stabilita, křivka vzpřimujících ramen)
- Učební texty pro zkoušky vůdce plachetnice (kategorie S), kapitola Teorie plachtění