Jádro
Při plavbě na zadní vítr táhnou plachty loď před sebou. Síla z plachet se přenáší přes stěžeň a ráhno na přední část trupu, proto je nejvíce zatěžována příď lodě. Záď se vezením nezatěžuje a kýlová ploutev (která u kurzů proti větru drží loď proti dřífu) má při zadním větru jen malou úlohu.
Pozadí
Při kurzu po větru (v případě zadního větru je plachta vypuštěna téměř kolmo na osu lodi) působí vítr na plachty převážně jako tlak, nikoli jako sání po profilu. Výsledná aerodynamická síla míří přibližně ve směru větru, tedy dopředu. Stěžeň je u většiny plachetnic umístěn v přední polovině trupu a je podepřen předním štagem a vanty, takže zatížení se přenáší do přední části trupu. Naopak při kurzu proti větru vzniká velká boční složka síly, kterou musí zachytit kýlová ploutev a která loď naklání.
- Zadní vítr: převažuje tah dopředu, malé naklánění, příď nese hlavní zátěž.
- Kurz proti větru (bajvind): velká boční síla, loď se naklání, kýl pracuje naplno.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při plavbě po větru je třeba hlídat především přední část lodi: stav předního štagu, upevnění stěžně a pevných bodů na přídi. Při silnějším větru na zadní kurz se plachty snadno přetíží a loď může začít neovladatelně vyjíždět do větru (broaching) nebo se ocitnout v nebezpečné halzi. Proto se při zadním větru včas refují plachty a sleduje se sklon lodi i tah v lanoví.
Zdroje
- Teorie plachtění: aerodynamika plachet a síly působící na plachetnici na jednotlivých kurzech
- Jachtařské názvosloví: kurzy vůči větru (zadní vítr, bajvind, pološkot)