Jádro
Výhradně přetlaku na plachtách využívá plachetnice jen na zadním větru. Vítr tehdy fouká zezadu do plachet, tlačí na ně a loď je jím jednoduše postrkována. Na ostatních kurzech (boční vítr, ostře proti větru) plachta pracuje jako profil obtékaný vzduchem a vzniká na ní i podtlak.
Pozadí
Vítr proudící kolem plachty se chová podobně jako vzduch kolem křídla letadla. Na návětrné straně plachty vzniká přetlak, na záveterné straně podtlak (sání). Na kurzech s bočním větrem a při plavbě proti větru se největší část tahu získává právě z podtlaku na záveterné straně plachty, plachta tedy funguje jako aerodynamický profil.
Na zadním větru (kurz vítr v zádech, ve vzdálenosti kolem 180 stupňů od směru větru) se plachta téměř nechová jako profil. Proudění se od ní odtrhává a loď je hnána hlavně tlakem větru na plachtu. Tento kurz proto využívá výhradně přetlak. Je také nejméně efektivní - loď nemůže jet rychleji než vítr a zdánlivý vítr je slabý.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při plavbě po větru je plachta nastavena skoro kolmo na směr větru (vyfouknutá) a loď je hnána tlakem. Z bezpečnostních i výkonnostních důvodů se na tomto kurzu často používají spinaker nebo genaker, které zvětšují plochu zachycující vítr. Kurzy s bočním větrem a ostře proti větru naopak vyžadují správné přitažení plachet, aby se na záveterné straně udržel hladký obtok vzduchu a vznikl podtlak.
Zdroje
- Teorie plachtění - aerodynamika plachet (přetlak a podtlak na plachtě podle kurzu k větru)
- Učebnice jachtingu pro vůdce plachetnice - kurzy vůči větru