Jádro
Při plavbě na zadní vítr (po větru) se snažíme zamezit příčnému kolébání lodě. Plachty jsou vypuštěné téměř na doraz a vítr nevytváří téměř žádný náklon, který by loď stabilizoval, takže ji vlny z kormy snadno rozhoupou ze strany na stranu. Rychlost a skluz tu nejsou hlavním problémem.
Pozadí
Na kurzech po větru (platýz, zadní vítr) působí vítr na plachty hlavně tlakem, ne vztlakem, a plachty jsou vypuštěné daleko od osy lodi. Tím mizí boční síla, která při kurzech proti větru loď naklání a zároveň tlumí její kolébání. Vlny přicházející zezadu a šikmo pak způsobují takzvané rolování (kolébání kolem podélné osy). Hrozí také nechtěná přehoz (halzna) při náhodné změně úhlu větru vůči plachtě.
- Skluz (drift) je boční snos lodě od zamýšleného kurzu. Je největší při plavbě proti větru, kde působí boční síla a naklonění. Po větru je boční síla minimální, takže skluz není předmětem našeho úsilí.
- Zvýšení rychlosti je naopak žádoucí, proto ho neomezujeme.
Vizualizace
Praktická aplikace
Na kurzu po větru držíme trim a těžiště lodi tak, aby se loď co nejméně kolébala. Posádka sedí rovnoměrně u osy lodi, případně se používá vypouštěcí tyč (spinaker nebo kosatka) pro rozevření plachet. Kormidelník se vyhýbá velkým stranovým výkyvům kormidla a hlídá, aby se nepřehodil ráhno. Proti kolébání pomáhá také mírné stočení kurzu na polovítr nebo úprava plachet.
Zdroje
- Teorie plachtění: kurzy vůči větru a vliv plachet na stabilitu (učebnice pro VMP kategorie S)
- Jachtařská praxe: plavba po větru, rolling a přehoz (halzna)