Jádro
Obrat po větru (halsa) je manévr, při kterém se příď stáčí po větru, a v okamžiku, kdy loď stojí zádí proti větru, se výložník (ráhno) s plachtou přehodí na druhý bok a obrat se dokončí. Zbylé dvě možnosti (manévr při skasané hlavní plachtě s využitím kosatky, nebo pouze s hlavní plachtou při spuštěné kosatce) halsu nepopisují.
Pozadí
Při obratu přes příď (okruh) loď prochází větrem čelně a plachta se přehazuje přirozeně, protože ztrácí tah. Při halse prochází loď větrem zádí. Plachta je v tu chvíli plná větru a výložník se přehazuje prudce a s velkou silou, proto je halsa nebezpečnější: hrozí poškození výstroje a zranění posádky.
- Před manévrem se plachta pokud možno vybere (zkrátí šoty), aby byl přehoz kontrolovaný.
- Příď se stáčí po větru, loď dojde na kurz zádí proti větru (přímo po větru) a tam se výložník přehodí.
- Po přehození se loď dostane na nový bok a kurz se dotočí na požadovaný směr.
Vizualizace
Schéma je pouze orientační, vítr vane shora.
Praktická aplikace
Halsa se používá při změně kurzu na vítr zezadu, například když není vhodné nebo možné stáčet loď proti větru. Při silnějším větru se plachta před přehozem skasává a výložník se vede pod kontrolou, aby nedošlo k nekontrolovanému přehození. Posádka se musí vyvarovat zóny pohybu výložníku a před manévrem dostane výstrahu.
Zdroje
- Teorie plachtění: obraty (obrat přes příď a obrat po větru - halsa), obecné jachtařské názvosloví