Není-li malé plavidlo s vlastním strojním pohonem vybaveno zařízením k měření rychlosti, tam kde jsou stanoveny nejvyšší povolené rychlosti plavby:

Plavba bez měřiče rychlosti v zóně s limitem

Správná odpověď: „smí plout pouze rychlostí odpovídající výtlačnému režimu plavby."

Proč zrovna výtlačný režim?

Výtlačný režim je fyzikálně nejpomalejší způsob, jak může plavidlo plout. Trup se prodírá vodou, tlačí ji před sebou a do stran. Maximální rychlost je v tomto režimu omezená samotnou délkou trupu — existuje tzv. teoretická trupová rychlost (přibližně 1,34 × √délka_v_metrech v uzlech). U typického malého plavidla vychází na 8–12 km/h, což je pod většinou rychlostních limitů na vodních cestách (typicky 10, 15 nebo 25 km/h).

Pravidlo je tedy elegantní: pokud nemáš tachometr, drž se režimu, ve kterém se nad limit fyzicky nedostaneš.

Tři režimy plavby — porovnání

Proč ne ostatní varianty

• „Nesmí plout vůbec" — vyhláška takový absolutní zákaz neukládá. Pokud kapitán dodrží bezpečný režim, plavba je legální.
• „Jenom vlečeno, tlačeno nebo vedeno v sestavě" — to by znamenalo, že plavidlo vůbec nesmí použít vlastní pohon. Vyhláška vlastní pohon povoluje, jen omezí režim.

Praktická aplikace

V praxi to poznáš podle vlny za zádí a polohy plavidla:

• Loď sedí ve vodě „rovně", vlna podél celého trupu, bez velkého spreje → výtlačný režim ✓
• Záď zabořená, příď zvednutá, velká vlna za zádí → už ne výtlačný, jsi v přechodovém režimu
• Loď se vyhoupla nahoru, klouže po hladině, sprej za zádí → kluzný režim, určitě nad limit u běžných úseků

Zdroj

• Vyhláška č. 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu — pravidla pro plavbu malých plavidel a režim plavby v úsecích s omezenou rychlostí.