Poledník na námořní mapě
Jádro
Poledník spojuje body se stejnou zeměpisnou délkou. Jde o imaginární půlkružnici táhnoucí se od severního k jižnímu pólu, přičemž všechny body ležící na jednom poledníku sdílejí tutéž hodnotu geografické délky (longitude) vyjádřenou ve stupních od 0° (nultý poledník, Greenwich) do 180° východně nebo západně.
Pozadí
Souřadnicová síť zemského povrchu se skládá ze dvou druhů čar:
- Rovnoběžky (paralely) — vodorovné kružnice rovnoběžné s rovníkem; spojují místa se stejnou zeměpisnou šířkou (latitude). Rovník je nultá rovnoběžka (0°), póly jsou 90° S/J.
- Poledníky (meridiány) — svislé půlkružnice procházející oběma póly; spojují místa se stejnou zeměpisnou délkou (longitude).
Na Mercatorově projekci (nejběžnější námořní mapě) jsou poledníky zobrazeny jako svislé rovnoběžné přímky a rovnoběžky jako vodorovné přímky. Tato projekce zachovává úhly (je úhlověrná/konformní), takže kurz odečtený úhloměrem z mapy je přímo použitelný na kompasu.
Izobáty (čáry stejné hloubky) jsou zcela jiný typ vrstevnicové čáry — nesouvisí se zeměpisnými souřadnicemi, ale s bathymetrií mořského dna.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při práci s námořní mapou (papírovou i elektronickou ECDIS) navigátor určuje polohu lodě pomocí zeměpisné šířky a délky. Zeměpisná délka se odečítá podél vodorovné osy mapy (spodní nebo horní okraj) a odpovídá poledníkům (svislým čarám). Zeměpisná šířka se odečítá podél svislé osy (pravý nebo levý okraj) a odpovídá rovnoběžkám (vodorovným čarám).
Praktická pomůcka: „Poledník jde od pólu k pólu" — jako poledne Slunce stojí nejvýše na poledníku daného místa. Poledníky tedy svírají pravý úhel s rovníkem a procházejí oběma póly.
Zdroje
- Bowditch — American Practical Navigator, kap. 2 (Geodézie a souřadnicové systémy)
- ČSN 73 0401 / ISO 6709 — definice zeměpisných souřadnic
- Admiralty Manual of Navigation, Vol. 1, kap. 1 (The Earth and its Co-ordinates)