Rovnoběžky na námořní mapě
Jádro
Rovnoběžka (paralela) spojuje na námořní mapě všechna místa se stejnou zeměpisnou šířkou. Zeměpisná šířka udává, jak daleko je dané místo od rovníku na sever nebo jih, a všechna místa ležící na téže rovnoběžce jsou od rovníku vzdálena o stejný počet stupňů — proto je tato odpověď správná.
Pozadí
Zemský povrch popisujeme pomocí geografické souřadnicové sítě složené ze dvou typů kružnic:
- Rovnoběžky (paralely) — kružnice rovnoběžné s rovníkem. Rovník sám je největší rovnoběžka (0°), od níž se šířka měří na sever (0° až 90° N) a na jih (0° až 90° S). Každá rovnoběžka má konstantní zeměpisnou šířku.
- Poledníky (meridiány) — polokružnice procházející oběma geografickými póly. Spojují místa se stejnou zeměpisnou délkou (0° až 180° E / W od nultého poledníku v Greenwich).
- Vrstevnice / izobaty — čáry spojující místa se stejnou hloubkou moře (nebo stejnou nadmořskou výškou na souši). Jde o zcela odlišný typ izolinie, nikoli rovnoběžku.
Na Merkatorově projekci, nejběžnější pro námořní navigaci, jsou rovnoběžky vodorovné přímky a poledníky svislé přímky, což usnadňuje odečítání souřadnic pravítkem nebo kružítkem.
Vizualizace
Praktická aplikace
Při navigaci na námořní mapě navigator odečítá zeměpisnou šířku na svislé ose mapy (podél poledníku) a zeměpisnou délku na vodorovné ose (podél rovnoběžky). Vzdálenost jedné námořní míle (1 NM = 1 852 m) odpovídá přesně jedné úhlové minutě zeměpisné šířky — proto se vzdálenosti měří vždy na stupnicích na levém nebo pravém okraji mapy (podél poledníků), nikoli na horním/dolním okraji.
Záměna pojmů „šířka" a „délka" patří k nejčastějším navigačním chybám začátečníků. Snadno si ji lze zapamatovat: rovnoběžka — šíří se horizontálně kolem zeměkoule.
Zdroje
- Bowditch — American Practical Navigator (Pub. 9), kap. 1 (Základy navigace, geografické souřadnice)
- ČSN 01 3411 — Námořní mapy a navigační názvosloví (definice zeměpisné sítě)
- Zákon č. 61/2000 Sb. o námořní plavbě, § 1 odst. 2 (základní navigační pojmy)