Jádro
Stabilita plachetnice závisí na tvaru a velikosti trupu, rozložení váhy trupu a takeláže a na velikosti a umístění zátěže. Je to souhra tvaru (tzv. formová stabilita) a polohy těžiště (váhová stabilita) - ostatní možnosti (poměr plochy plachet v ose laterálu, palubní nástavby) stabilitu plavidla určují jen okrajově nebo vůbec.
Pozadí
Stabilita je schopnost lodi vrátit se do původní polohy po vychýlení (náklonu) působením větru či vln. Skládá se ze dvou hlavních složek:
- Formová stabilita - daná tvarem a šířkou trupu. Široký trup s plným průřezem se při náklonu "opírá" o vodu na boku, který se noří, a vzniká silný vzpřimující moment. Typická pro moderní lehké plachetnice a jollenkreuzery.
- Váhová stabilita - daná polohou těžiště. Čím níže leží těžiště (těžká zátěž v kýlu, nízko uložená výstroj), tím větší vzpřimující moment loď má. Typická pro kýlové jachty.
Do celkové polohy těžiště se počítá váha trupu, stěžně a celé takeláže (vysoko umístěná váha stabilitu zhoršuje) i zátěž. Plocha plachet a poloha jejich středu tlaku (např. vůči laterálnímu středu odporu) ovlivňují spíše lodní vyvážení (tendenci k nátoči do větru či od větru), nikoli stabilitu samotnou. Palubní nástavby mají vliv jen minimální (při velkých náklonech a při zaplavení).
Vizualizace
Praktická aplikace
V praxi to znamená, že na stabilitu lodi myslí posádka při rozmístění výstroje a zásob (těžké věci nízko a blízko osy lodi), při volbě výstroje v stěžni (těžká zařízení vysoko zhoršují stabilitu) a při vodě v podlaze. Lehké plachetnice vyvažuje posádka vlastní vahou (vyvěšení, trapéz), kýlové jachty spoléhají na těžký kýl. Při silném větru se redukcí plachet snižuje náklon, ale samotná stabilita lodi se tím nemění - mění se jen náklonový moment vyvolaný větrem.
Zdroje
- Teorie plachtění - stabilita plachetnice (formová a váhová stabilita), učební texty pro zkoušky vůdce malého plavidla, kategorie S
- Jachtařská praxe - vyvažování lodi a rozmístění zátěže